Ti od Blatné

„Ti od Blatné“ jsou Kallistové / Kalistové, kteří mají návaznost k mojí rodině a pocházejí ze Záboří. Počínaje Petr Pavlem jsou doloženi z matrik. Zmiňuji ale i jiné, kteří mají k Záboří větší či menší vazbu ale často jde bohužel jen o konstrukci. Byl bych rád, pokud by se tím někdo chtěl zabývat a pokusil se dojít dál, zejména potvrzením či vyvrácením některých dále uvedených „oslích můstků“.
U dosud nejstaršího zaznamenaného předka jsem nezjistil křestní jméno. V kronice Záboří na str. 15 je v roce 1654 uvedeno příjmení Kalista mezi nejstaršími usedlými rodinami v obci. Avšak k datu 1654 je zpracovaná i "Berní rula", která ale v Záboří  jméno Kalista mezi vlastníky větších gruntů nezná. Vzhledem k označení „stará usedlá rodina" lze usuzovat, že tento rod zde v citované době existuje už nejméně jednu, spíše dvě generace. Podle toho by se tento Kalista narodil někdy v letech 1600 - 1620. Další zmínka o rodu Kalista v kronice Záboří je až u položky 25, a to v přehledu nemovitého majetku:  „v roce 1719 hospodaří v Záboří VÍT Kalista na poli o ploše 13 strychů, (36.881 m²), 2 loukách a 1 zahradě".
U letopočtu 1735 je uvedené jméno Kalista v souvislosti s hospodařením na gruntu č. 26. Pravděpodobně jde o VOJTĚCHA Kalistu. V kronice se o něm píše: „V roce 1736 byla v Záboří v kostele sv. Petra a Pavla ukradena stříbrná lampa. Kostelník Josef Krejčí, povoláním truhlář a Vojtěch Kalista, sedlák, když byla lampa nalezena, přísahali o její pravosti a příslušnosti do Zábořského kostela.“
Ze zápisu je patrný vztah a dobrá znalost vybavení kostela v Záboří. Nepojmenoval Vojtěch Kalista svého syna podle patronů Zábořského kostela? Pak by mohl být i otcem z matrik doloženého PETRA - PAVLA Kalisty. Podle kroniky žijí v Záboří i Matěj a Jan Kalistové. MATĚJ je v kronice Záboří uveden v roce 1751 jako hospodář na gruntu č. 26. Ve stejném roce pak i JAN, a to jako hospodář na gruntu č. 40.
Grunt č. 40 je mlýn na rybníku Malá Kuše, postavený přibližně v r.1631, který původně patřil pánům Zábořským z Brloha, posléze, od r.1662, Alšovi Ferdinandovi Vratislavovi z Mitrovic. Je známé, že od r.1696 na tomto gruntu (mlýně) hospodaří rod Jiřinců, a to až dodnes. Do toho ale zanáší zápis v kronice Záboří problém. Uvádí, že v roce 1751 na gruntu č. 40  hospodaří Jan Kalista. Přiženil se snad Jan k Jiřincům a převzal na nějakou dobu hospodářství nebo byl  nájemcem mlýna jak tehdy bývalo dost běžné?
Jméno Jan Kalista se objevuje i v přehledu rychtářů na Blatensku, a to v roce 1781 v obci Životice. Jde o téhož Kalistu či jde o shodu jmen? Při ověřování této myšlenky jsem zjistil pouze to, že na staré formanské hospodě Na Čertovce – grunt č. 14 v Životicích, hospodaří kolem roku 1880 VÁCLAV Kalista a dál, že jeho dcera ANNA * ~1885 se provdala za jakéhosi Kračka. Anna Kalistová, posléze Kračková, měla tři bratry kteří odešli do Plzně, Vídně a USA. Dcera Anny Kračkové, provdaná Moravcová, v době pátrání (1998) žila v Plzni. Životíce patří do farnosti Kotouň, kde jsem na místním hřbitově našel společný hrob rodin Kalistovy a Kračkovy.
Ale zpět do Záboří. Shora uvedené skutečnosti ze Zábořské kroniky potvrzují, že rod Kalistů existuje v Záboří hluboko před narozením ANTONA (*8.10.1750).
V opisu křestního listu Antona je uveden jako otec Pavel Kalista. Avšak na jeho oddacím listu je jako otec uvedený Petr Kalista. Jde zcela určitě o tutéž osobu a proto mu nadále říkám Petr – Pavel, vlastně i v souvislosti s kostelem v Záboří – kostel Petr a Pavla.
Další „oslí můstek“ je kolem příjmení matky Antona. Je psaná pouze jako Sofie. Její křestní jméno bez příjmení se vyskytuje v matrikách u dalších dvou sourozenců Antona, totiž u TOMÁŠE (*15.12.1752) a MARKYTY ANNY (*18.4.1755). Všechny tři děti ale mají jako kmotra uvedeného Antonína Beneše ze Záboří, přičemž prvorozený je rovněž Antonín. Že by to byl dědeček, jak bývalo a dosud bývá zvykem? Pak by ovšem Sofie, matka všech tří, byla rozená Benešová. Ale opravdu, je to jen „oslí můstek“!
V Záboří na náměstí je již shora zmíněný statek č. 26, kde se do dodnes (1998) všeobecně říká u Kalistů, přestože tam dnes bydlí potomci rodu Křivanců, kteří se sem přiženili. Poslední Kalista v Záboří č. 26 zemřel v padesátých letech ve věku 41 let.
Jméno Kalista je okolo Blatné a Lnář dost rozšířené. Ve „stromech“ jsou uvedeny jednotlivé větve rodů tak, jak se je podařilo rekonstruovat z vyprávění zde dosud žijících Kalistů. Informace jsou od Josefa Kalisty z Bezděkova, Marie Kalistové z Blatné, Jarmily Opplové, roz. Kalistové z Blatné, Boženy Hrubešové, roz. Kalistové, narozené v Tchořovicích a žijící v roce 1998 v Hajanech a také Heleny Horvátové, roz. Kalistové ze Lnář.
 „Stromy“, kopie a opisy dokladů jsou v části  Přehledy a dokumenty .
V Záboří plynule navazuje rod po Petr - Pavlovi Antonem (*1750), který je učitelem v Kvášňovicích, kde se mu narodil syn JOHAN (* 4.11.1783). Matkou Johana byla Anna Palacká, řečená Zelenohorská. Johan se stává adjunktem na Prádle u Nepomuku a posléze jej majitelé panství, Colloredo Mansfeldové, přemístí jako revírníka do Tocova (Totzau) u Doupova. Zde se mu narodil WINZENZ - Čeněk (*30.12.1818), kterému v matrice do jména napsal farář druhé "L".
Johan Kallista měl dalšího syna podle „osvědčení o narození", vydaného Obecním úřadem v Tocově. Narodil se v roce 1832 a byl pokřtěn jménem ERHARD (* 8.1.1832). Jeho hrob jsem nalezl zcela náhodně na hřbitově v Teplicích při pátrání v kartotéce pohřbených. Našel jsem tady i další dva hroby se jménem Kallista. Jeden patří k Severočeské větví Kallistů - potomků Erharda, kteří žijí v Chomutově, v Plzni a také v Německu.
Johannův syn, Čeněk Kallista, se odstěhoval do Nepomuku, kde se stává měšťanem - krejčím. Bydlí v domě č. 131, posléze v č. 62, kde se mu v druhém manželství narodí dcera BARBORA (* 30.6.1874) a synové ANTONÍN (* 7.2.1876) a JAN (* 5.7.1882).
Antonín (*1876) se stal sochařem - kameníkem a má celkem 7 dětí.
Z prvního manželství: AGATHA (* 9.5.1903), ADRIA (* 2.6.1904) a ROBERT (* 8.8.1905),
z druhého:  LUDMILA (23.4.1901), LEO - JIŘÍ (* 1.5.1924), BLANKA (* 16.11.1925) a EVA (16.6.1927).
Robert (*1905) má dva syny: ROBERTA (* 31.3.1933) a PETRA (* 22.4.1942). Tady si dovolím se představit: autor těchto stránek.
Robert (*1933) má dcery RENATU (* 15.1.1957), MARTU (* 15.7.1959) a syna TOMÁŠE (* 22.7.1976).
Tomáš (*1976) má dceru ELIŠKU (*7.6.1999) a syna JANA (* 5.11.2007).
Petr (*1942) má syna PETRA (* 23.10.1970) a dceru BARBORU (* 28.5.1982).
Petr (*1970) má syna opět PETRA (* 18.7.1989). 

Petr (*1989) má dceru ELIŠKU (*25.9.2021).

Jan (*1882), původně rovněž krejčí v Nepomuku, má po přestěhování do Prahy - Žižkova (č.p.587, posléze č.p.680) dva syny:
JANA (* 7.9.1908), který zemřel v r. 1979 v Pardubicích kde dosud žije jeho rodina a JIŘÍHO (* 8.1.1910).

Jiří má syna JIŘÍHO OTTO (*19.1.1945), který žije v Illinois - USA a dceru EVU ( * 16.6.1949), žijící v Liberci.
 

Citované obce.
Záboří - v roce 1992 má cca 90 domů a 327 obyvatel.
Tchořovice (dříve Hořovice) Někde uváděné Hořovice, jinde Thořovice jsou přejmenovány na Tchořovice, obec mezi Lnáři a Blatnou. V roce 1372 je zde zmiňovaná tvrz vladyky Jana. V roce 1675 je upravená svými vlastníky, pány z Bukova, do dnešní podoby sýpky.  Obec má v roce 1992 cca 113 domů a 244 obyvatel.
Lnáře - stavbu zámku zahájil v roce 1660 Adam ze Šternberka a dokončil jí v roce 1670 Jakub Černín (někde je uváděn Tomáš). V roce 1992 mají Lnáře 205 domů a 680 obyvatel.
Míry: 1 strych (též korec) - 8.112 loket2 - 2.837 m2- 0,2837 ha
Berní rula - soupis majetku na panstvích v roce 1654