V literatuře.....

Když spojuji rod Kallista / Kalista s literaturou, byl bych nesmírně pyšný, kdyby patřil k našemu rodu i historik Zděněk Kalista.  Nevím. S velkým dílem ostychu  jsem  po
tom nepátral. Dokonalý znalec baroka a autor tolika děl o historii Čech je pro mě natolik vážená osobnost, které se nechci dotýkat hledáním v soukromí. Ale hezké jméno
má ...
A tak zůstávám jen u zmínek v historických materiálech a příručkách, kde nacházím semtam nějakého rychtáře - "Obecní a okresní samospráva Blatenska a Březnicka -
Blatná 1932 -  Vesničtí rychtáři - Tomáš Kalista v Ujezdě u Kasejovic (1744-1758)" nebo v soupisu exemplářů Národního muzea "Poslední rys, zastřelený na Doupovsku
revírníkem Kallistou (první polovina 19.stol)".
Nejhezčí ze všeho je ale zmínka o jménu Kalista v díle Ladislava Stehlíka - Země zamyšlená (je i na internetu - www.zemezamyslena.cz). V kapitole Hlasy domova, v části
o Záboří a jeho okolí píše:

Proslavenou zpěvačkou bývala stará Kalistka, vítaná na všech veselkách a muzikách na vsi. Vyznala se výborně ve všech složitých obřadnostech a pro každou příležitost uměla
písničku, plnou rozmaru a vtipu.

Zábořský sedláci hodně pijou,
ani si kapličku nevobijou.
Svatý Jan pláče, že mu tam teče,
že tam nebude, že jim uteče.

Ani sedláci nebyli ušetřeni žahavky jejího popěvku. Zazpívala jim jej nerozpačitě a kurážně:

Zábořský sedláci mají všeho dost.
Šiml chodí bez čepice a Kalista bos.

Při svatbách uměla ženichovi zazpívat písničku velmi nabádavou k manželské shodě:

Chceš-li mě, Venoušku, chceš-li mě mít,
nesmíš mě sužovat, nesmíš mě bít.
Kdybys mě sužoval nebo bíval,
Pán Bůh by se na to nerad díval.

Pro nevěstu mívala zase jiné ponaučení, v němž bylo skryto kus staré selské moudrosti:

Seber si, Andulko, co je tvýho,
my už tě povezem do cizího.
Ať je pěkný, nebo špatný,
ono se tam všechno hodí.

Bývala veselá stará Kalistka. Bože, ta uměla zajuchat, že i největšímu mrzoutovi se zajiskřilo v očích. Nosívala lahvičku, skrytou pod deseti spodničkami. Když chtěla dát někomu zavdat, stal se z ochoty celý složitý obřad. Všech devět spodniček postupně zvedla, jednu za druhou, než z kapsy desáté spodnicky, té nejspodnější, vylovila žádanou rosolku. Tato veselost byla jistě nejúčinnější apatikou: dožila se devadesáti let a vychovala deset dětí.

Asi by nám všem měla být tahle "Kalistka" příkladem.